Zoo Jihlava 15. 9. 2009

1. října 2009 v 12:00 | Vallie
V téhle zoo jsem se nejvíce těšila na irise, neboli sněžného leoprada. Musím říct, že jsem s ní byla nadšená. Naše návštěva totiž probíhala zrovna v období, kdy byly výběhy obývany mnoha mláďaty. Začalo to hned na začátku u surikat. Poté jsme se prošli mezi dravci a ovečkami. Následoval hrošík, nanduové a lamy. Došli jsme k pavilonu šelem, kde jsme na kratičký moment zahlédli mláďátka levharta cejlonského, která byla asi tak velká jako dlaň. Prostě krása. Kolem servalů jsme vyšli ven a tam se válel tygr (samozdřejmě ve výběhu). Následoval levhart perský, který chodil pořád dokola jako tygr v kleci:D Šli jsme dál, schválně cestou, kde jsme si mysleli, že nic nebude, abychom si sedli a odpočinuly, byly jsme velmi překvapeni, když jsme narazili na okénko, před kterým spinkala sněžná levhartice a o kousek dál si hrálo její děťátko. Bylo samo a tak se nudilo. Prohledávalo místnůstku, v níž bylo zavřené, kousalo mamču do nohou a ocasu, potom začalo kousat i sebe do nožky a poznávalo tvrdost a hladkost skla (chtělo po něm vylést nahoru, potom jím chtělo proskočit:D). Další zastávka byla u expozice rysů červených. Dál jsme procházeli kolem nosálků, mývalů, klokanů, různých zpěvných ptáků, opiček, malajských medvědů, pavilonem s hady, k plameňákům, lemurům a pelikánům, až jsme zase stanuli u výběhů levhartů perských. Tentokrát se kromě jednoho "dospěláka" v trávě proháněli další dva maličtí. Tady jsme strávili asi nejvíce času. Levharťátka se honila, skákala na sebe i na mamču, zkrátka děcka, no:D Potom jsme se přes hrošíka a surikaty vrátili k autu. Na to, že sestra říkala, že je to zoo tak na dvě hodiny, byla asi po těch pěti až šesti hodinách procházení docela překvapená;)
Fotky ze zoo najdete ZDE a na mém webu www.romanas.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama