Matička příroda

6. května 2007 v 21:01 | Vallie |  Povídky ©
"Svět je veliký," zamumlal zaklínač. "Můžeme se tady vejít všichni. Je dost místa."
"Svět je veliký," zopakoval elf. "To je pravda, člověče. Jenže vy jste ten svět změnili. Zpočátku jste ho měnili násilím, chovali jste se k němu tak, jako ke všemu, co se vám dostalo do rukou. Teď to vypadá, že se vám ten svět začíná přizpůsobovat. Sklonil se před vámi. Podlehl vám."
Geralt neodpověděl.
"Torque má pravdu," pokračoval Filavandrel. "Ano, hladovíme. Ano, hrozí nám záhuba. Slunce svítí jinak, vzduch je jiný, voda už není tou vodou, jíž byla kdysi. To, co jsme dříve jedli, co jsme používali, hyne, uvadá, planí. My jsme nikdy neobdělávali půdu, nedrásali jsme ji, na rozdíl od vás, lidí, motykami a rádly. Vám půda platí krvavé výkupné. Nás obdarovávala. Vy jí berete její poklady silou. Pro nás země rodila a rozkvétala, protože nás milovala. Nu co, žádná láska netrvá věčně. Ale my chceme přežít."
(AndrzejSapkowsky povídka Konec světa)

Ilonie šla dál cestou podél potoku. Nevěděla kam jde ani co udělá až tam dorazí, ale jít musela. Musela utéct hodně daleko, aby tomu všemu utekla. Aby byla pryč od té hrůzy, která potkala jí a celé její město. Všichni lidé museli z Garhíbi utéct, neboť se proti nim vzbouřila sama PŘÍRODA.
Byl krásný podzimní, když ze země začaly vylézat obrovské housenky. Byly velké jako kmen statného stromu. Spásly lidem všechnu úrodu z letošní sklizně. Zajímavé bylo, že nevlezly do lesa ani nikam jinam, prostě jen lidem snědly všechny zásoby a zmizely opět v zemi. V noci přišli vlci a zaútočili na všechna domácí zvířata, která ve městě byla. Krávy, ovce, prasata, husy, slepice. Všechno bylo v mžiku oka mrtvé. Vlci zabili všechno domácí zvířectvo, na lidi zaútočili jen v případě, že je ohrožovali. Potom se vrátili do lesa. K ránu ještě přišel silný vítr, který zbořil nejedno obydlí Garhíbských lidí.
Ráno lidé začali z města utíkat kam jen se dalo. To místo je prokleté! volaly často utíkající občané. Myslela si to i Ilonie, proto utíkala pryč co jí jen nohy stačily. Utíkala lesem a bála se, co zlého jí PŘÍRODA ještě udělá. Najednou mezi stromy uviděla malou chaloupku obrostlou mechem. Byla unavená a tak k domku zamířila. Tam si může sednout, možná i lehnout a po dlouhé cestě si odpočinout. Chata vypadala prázdně, tak Ilonie bez váhání vešla. Před ní se rozprostřela jedna jediná místnůstka, která tu byla. Bylo v ní jen základní vybavení - skříně, stoly, židle, postel a... na posteli elf. A k sakra! pomyslela si Ilonie. Ale co, ohřeju se, odpočinu si a než se elfák probudí zmizím. Tiše si sedla na jednu židli a odpočívala. Po chvíli ji do nosu udeřila vůně, která v Ilonii vyvolala pocit hladu. Koukla se po místnosti Odkud to asi vychází? Podívala se na skříň, kde by podle ní nějaké to jídlo být mohlo.
"Není tam nic dobrého, nemusíš se namáhat a vstávat." řekl zčista jasna elf ležící nepohnutě na posteli. Ilonie se ho lekla. Nevěděla co má dělat.
"Nemusíš se bát, nic ti neudělám. Měla bys ale co nejdříve odejít, nechci mít potíže..."
"Jaké potíže, o čem to mluvíte?"
"To, co se stalo v Garhíbě nebylo zrovna příjemné..."
"Co o tom víte? ... To vy?"
"Příroda se pomstí všem, kteří ji ubližují!"
"Nikdo z našeho města přece přírodě neublížil!"
"Ne? Násilně kácíte stromy a tím zabíjíte zvířata, na jiných místech do země vrážíte pluhy a zraňujete PŘÍRODU umělým vysazováním cizích rostlin. Ochočujete jinak divoká zvířata a následně je křížíte aby byly podle vás dokonalejší a dokonalejší. Znásilňujete PŘÍRODU jak je to jde a ona se vám za to konečně začala mstít!"
V místnosti bylo dlouho ticho. Elf ležel na posteli, opět vypadal že spí. Ilonie seděla na židli, měla hlad a přemýšlela.
"A co vy, Elfové? Děláte přeci naprosto to samé!" řekla nakonec vztekle Ilonie.
"My PŘÍRODU milujeme, bereme si její dary s mírou a za to se jí odvděčujeme péčí a ochranou. Ale v tom jste nám vy začaly bránit. Vy jste jedinou překážkou k dokonalému světu. ONA si to uvědomila. Stejný osud jako Garhíbu čeká celý lidský svět!!!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama