Cesta k moci (2. část)

6. května 2007 v 21:07 | Vallie |  Povídky ©
"To je dost zvláštní kombinace." řekl Yselgor, který seděl na židli v podzemním pokoji "Černá, bílá a přírodní magie. Ale je to tvá volba."
"Jaké obory jste měl vy?" Tezedir si vydělával všechny knihy z baťohu "Byl jste černý mág a nekromant. Co bylo třetí?,
"Červená magie. Ale ta už mě teď přiliž nezajímá." zasmál se starý muž.
"Budu se muset ještě pár kapitol doučit. Bílá magie je obsáhlá."
"Tady budeš mít na všechno klid. Jakmile zvládneš poslední kouzlo, upadneš do hlubokého spánku a věř mi, že probuzení nebude vůbec příjemné. Najednou budeš umět všechno, co se ti předtím nedařilo, i to, o co jsi nikdy nestál."
"Jak dlouho bude asi trvat, než si na to zvyknu?"
"To záleží na tobě. Na stavu tvé duše a soustředěnosti. Oproti jiným mágům jsi hodně mladý. To může znamenat velkou výhodu, ale může to způsobit i mnohé problémy."
"Musím se snažit všechno stihnout co nejdřív. Nemůžu nechat přátele moc dlouho samotné."
"Hlavně nic neuspěchej, Tezedire. Oni se bez tebe nějakou dobu obejdou."
Tezedir přikývl a vzal do ruky jednu z knížek "Snad abych začal."
"Jak chceš. Nechám tě o samotě. Kdybys něco potřeboval, tak budu ve své pracovně."
...
Xevira vedla Nybiara, Haroona a Zerphu městem. Vysoké kamenné domy brzy vystřídaly dřevěné boudy a nakonec skupinu úplně obklopily stromy.
"Už jsme blízko." řekla Xevira "Každou chvíli se tu může nějaký Qwert ukázat."
Jak elfka řekla, tak se brzy stalo. Z keře vyskočilo malé stvoření. Xevira na něj poslala paprsek magie a tvora zabila. Ostatní si pak mohli mrtvolku prohlédnout. Qwert, který ležel na zemi měl lebku potaženou tenkou bílou kůží. Nahoře na hlavě měl tenký proužek dlouhých černých vlasů. Úzké žluté oči a špičaté uši. V malých šedých ústech byly narovnány špinavé špičaté zuby. Tělo měl vychrtlé, plné jizeb a šrámů, z nichž ještě tekla krev. Ze hřbetu mu trčely čistě bílé ostny. Na prstech rukou i nohou měl dlouhé špinavé drápy.
"To je hnus." prohlásila Zerpha a ostatní s ní naprosto souhlasili. Šli dál lesem. Po chvíli začal zpěv ptáků a šum stromů přehlušovat křik a různé jiné zvuky.
"To jsou oni." řekla Xevira a rozhrnula keře před sebou "Tady je ten tábor."
"Je jich tu docela hodně." konstatoval Nybiar, když prokoukl škvírou mezi keři.
...
Na malém palouku mezi stromy bylo postaveno pět dřevěných chýší, z nichž tři byly už naprosto rozbořeny. Všude okolo skákali Qwerti a snažili se rozbít dalších co nejvíc věcí. Někteří se mezi sebou prali a hádali se o ukořistěné věci.
"Jak na ně zaútočíte?" zeptala se Xevira.
"Jsou sice malí, ale je jich tam hodně." řekl Nybiar "Kdybychom tam jen tak vpadli, mohlo by to dopadnout zle."
"Co takhle jich pár odlákat do lesa a tam na ně zaútočit?" navrhla Zerpha.
"To by byl dobrý nápad, kdybys věděla jak je odlákat." řekl Haroon.
"Qwerti jsou strašně chamtiví." řekla Xevira "Kdybychom někam nastražili třeba zlato, snad by za ním šli."
"Nybiare, ty máš naše peníze." řekl Haroon.
"Jak je mám nastražit, aby je viděli jen někteří?" zeptal se elf.
"Hoď je na zem - ti, kteří jsou na střechách je neuvidí." řekla Zerpha.
"Zkusit se to může." řekl Nybiar a hodil jeden plíšek z drahého kovu na zem kousek před sebe. Potom všichni čtyři couvli dozadu a skryli se za stromy. Netrvalo dlouho a ke zlatu přiskočilo deset Qwertů a začali se o něj prát. Nybiar hodil na zem nedaleko něj další peníz. Nejprve sem přiskočily dva skřítkové a potom i všichni zbylí. Brzo si všimli postavy elfa u stromu a tak se přestali prát a zaměřili se na společný cíl. Deset Qwertů skočilo zároveň na Nybiara a povalilo ho na zem. Ze své skrýše rychle vylezla Zerpha, Xevira i Haroon a pomáhali elfovi. Skřítci byli za chvíli rozsekáni na cucky a Nybiar s námahou vstával. Na četných místech měl potrhanou košili i kalhoty od toho, jak ho Qwerti kousali a škrábali. Látkou mírně prosakovala krev.
"To jsou potvory! Ukously mi špičku ucha!" jednou rukou si Nybiar držel ucho a druhou si utíral pramínek krve, která mu tekla ze rtů. Chtěl ještě něco dodat, ale zarazil se. Řev Qwertů z palouku sílil. Na větvích stromů a okolo v keřích se objevovaly bledé obličeje zbylých skřítků.
"Co to sakra dělají? řekl vystrašeně Haroon.
"Obklíčili nás." konstatoval Nybiar.
"Teď by se nám tady hodil Tezedir. Jedním kouzlem by je všechny zabil." Haroon se rozhlédl kolem sebe. Všude viděl přízračně bílé šklebící se hlavy "Nebo by je aspoň omráčil!"
Qwertové se ze zlým smíchem vydali vpřed.
...
"Postupuješ rychle, Tezedire." řekl Yselgor, když se s mladým plavovlasým mužem setkal u večeře "Ale vypadáš hodně unaveně. Měl by sis trochu odpočinout. Nezapomeň, že když budeš v dobrém tělesném i duševním stavu, tak budeš nové vědomosti přijímat lépe."
"Minulou noc jsem se moc nevyspal. Až se ráno vzbudím, bude vše v pořádku."
"Myslíš?" Yselgor se napil s číše červeného vína "Až zapadne slunce, půjdu se podívat do hospody nedaleko odtud." když starý muž uviděl Tezedirův překvapený výraz, s úsměvem dodal: "Musím zjistit co nového se kde děje. Pojď se mnou. Společnost lidé ti neuškodí, spíš naopak. Zvláště když si tu společnost složíš s krásných dívek."
"Spánek mi bude naprosto stačit. Ale díky za nabídku."
"Tvoje chyba, když nechceš jít, chlapče. No nic, půjdu si ještě něco udělat do pracovny. Teď mě prosím neruš." starý muž odešel z jídelny a Tezedir tam seděl sám.Malými okénky do místnosti pronikalo světlo, ale bylo pořád slabší a slabší. Tezedir dlouho seděl a hlavou se mu honila spousta věcí. Opakoval si kouzla, která se dnes naučil. Yselgor mu vždy říkal, že je velmi nadaný žák. Jinak by se nemohla stát nejmladším žákem v Erinodě. A teď má všechna kouzla na dosah ruky. Již brzo bude arcimág!
Denního světla v místnosti ubývalo stejně jako červeného vína ve džbánu. Z myšlenek Tezedir vyplaval až když si chtěl nalít víno a džbán byl prázdný.
"Vážně nechceš jít se mnou?" zeptal se Yselgor zahalený v černém plášti.
"Ne, půjdu spát."
"Jak chceš." starý mág vyšel ven zadními dveřmi, které vedli do lesa. Musel potom celý dům obcházet, ale zase nemusel riskovat sestup po rozpadlých schodech. Tezedir šel do svého pokoje v podzemí a uložil se ke spánku.
...
"Stejně tady nikdo nebydlí." řekl Haroon, když klepal na dveře starého kamenného domu "Jenom blázen by bydlel v takové zřícenině."
"Je to naše... nebo spíš její poslední naděje." řekl Nybiar, který v náručí nesl Zerphu. Na levém boku měla hlubokou ránu, ze které netekla žádná krev a která byla zanesena divnou zelenou hmotou. Xevira stála vedle něj a mírně brečela. V její tváři bylo očekávání. Těšila se, že uvidí svého oblíbeného mága.
Po dlouhé době se otevřely dveře.
"Co zas votravujete?" zachrčel shrbený vychrtlí muž se zahalenou tváří. Haroon udělal pár kroků do zadu a div nespadl se schodů dolů. V tváři měl hrůzu.
"Je tady Tezedir Kinet?" zeptal se Nybiar.
"Spííí." zasyčel muž.
"Tak ho vzbuďte. Je to důležité." Nybiar vešel do domu a položil Zerphu na velký stůl. Když vešel i Haroon a Xevira, tak za nimi zahalený muž zabouchl dveře a neochotně, pomalu šel dolů. Celé Zerphino tělo se začalo mírně třást.
Napůl spící rozcuchaný Tezedir se objevil v místnosti a okamžitě se naplno probudil "Co se jí stalo?" zeptal se a spěchal za zraněnou dívkou.
"Jeden Qwert ji sekl nožem." řekl Nybiar. Tezedir se na něj pochybně podíval "Qwert?" potom si všiml, jak jsou všichni pokousaní a poškrábaní "Kde jste probohy narazily na Qwerty?"
"To je dlouhý příběh." řekl Nybiar "Pomůžeš jí?"
Tezedir se sklonil k tělu dívky a vyhrnul jí halenku. Jemně odlepil okraje látky od rány, pozorně se na ni podíval a zaklel. Rána byla zanesená zelenou lepkavou hmotou. Drobné žilky okolo rány měly taky tu barvu.
"Hej ty!" křikl Tezedir na shrbeného sluhu "Dones čistou vodu!". Sluha zachrčel a odešel.
"Nevím, jestli bude stačit, když to jen vyčistím."
"Ale... ale zachráníš ji, ne?" zeptal se Haroon.
"Vždyť studuješ bílou magii." dodal Nybiar.
Xevira nadšeně sledovala Tezedira. Ten se znovu zblízka podíval na Zerphinu ránu. Rukou na ni sáhl a opět zaklel. Potom se podíval na zloděje: "Haroone, běž do hospody, je tady někde v okolí, a sežeň sem Yselgora."
"Ale jak ho mám najít? V životě jsem ho neviděl!"
"Je to starý muž se zjizvenou tváří a má na sobě černý plášť. Řekni, že ho volám."
Haroon přikývl a rozběhl se ven. Spadl ze schodů, ale hned se zvedl a běžel dál.
"Nybiare, řekl Tezedir "přenes ji dolů mého pokoje. Jsou to druhé dveře vlevo. Já si musím pro něco jít."
Nybiar Tezedira poslechl. Vzal Zerphu do náruče a pomalu šel ke schodům "Pojď se mnou, Xeviro." řekl. Elfka se ještě chvíli dívala za blonďatým mágem, ale potom se taky vydala ke schodům.
...
"Co se děje, Tezedire?" zeptal se naštvaně Yselgor, když uviděl tolik lidí ve svém domě. Když si všiml, že dva z nich jsou elfové, vypadal ještě rozčileněji.
"Ta dívka potřebuje vaši pomoc." řekl Tezedir a naznačil Nybiarovy, Haroonovy a Xeviře ať jdou ven "Vyléčte ji."
"Vyléčit?" to slovo, které Yselgor řekl zhnuseně, bylo poslední, co elfové a zloděj slyšeli. Když vyšli ven z pokoje, rozeznali jen, že dva muži uvnitř se hádají. Po nějaké chvíli vyšel Tezedir ven a na tváři měl lehký úsměv.
"Pomůže jí." řekl.
"Jsi si jistý, že je v dobrých rukou?" zeptal se Nybiar.
"Naprosto jistý." Tezedir se opřel o kamennou stěnu a podíval se Xeviru "Vidím, že jste si už za mě našli náhradu."
"Tak velkého mága jako jsi ty bych já nikdy nahradit nemohla." elfčina tvář se zalila rudou barvou. Tezedir se na ni usmál.
"Pro Xeviru teď pracujeme." řekl Nybiar.
"Ano, zabíjejí pro mě Qwerty." vyhrkla ze sebe Xevira.
"Jsou to pořádný mrchy." postěžoval si Haroon a otřel si levou paži, kterou měl silně poškrábanou.
"Měl bych se vám podívat aspoň na ty škrábance, to snad ještě zvládnu."
Z pokoje se ozvala rána a Zerphin křik.
"Co ji kruci dělá?" zařval Nybiar a chtěl jít do pokoje, ale Tezedir ho zadržel.
"Musí jí ten jed z těla vyříznout. Nadá se nijak vymýt ani neutralizovat. Asi se probudila."
"Vyřízne? On jí z těla vyřízne kus masa?" podivil se Nybiar.
"Ona bude mít v břiše díru?" zeptal se Haroon, na nějž se všichni podívali.
"Potom jí to kouzlem zregeneruje a ta díra' jí zaroste." vysvětlil Tezedir "Udělal bych to všechno sám, ale s tímto by to šlo špatně." natáhl před sebe třesoucí se ruku "Teď pojďte nahoru, vyčistím vám ty škrábance."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeník Jeník | E-mail | Web | 29. září 2011 v 18:45 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama